Krize financí, nebo ducha? Aneb, o skutečném nebezpečí.

středa 15. říjen 2008 13:14

Výklady krize, včetně příčin, presentované v českých médiích, především v ČT nekonečnou řadou expertů často silně podprůměrné kvality jsou charakteristické tím, že v té debatě hrají fakta zcela podřadnou roli, jelikož se většina českých aktérů jejich zjišťováním nezdržuje.

Proto nejprve některá základní dostupná fakta krátce zrekapitulujeme: Necháme stranou systémové otázky, které se opakovaně objevují a opakovaně nejsou řešeny, (např. krach hedge fondu LTCM, ...) a omezme se na aktuální situaci. Následkem toho, že geniální Greenspan s obdivuhodnou lehkostí přehříval ami ekonomiku úrokem 1 %, nedalo se finančními kšefty téměř nic vydělat, a proto vymyslela armáda jinak z velké části prakticky zbytečných bankéřů produkty, u kterých bylo více ve hře. Byly emitovány deriváty, které se nekontrolovaně rozbujely a které Amis prosadili i do jiných zemí, aby se na celém světě podílely na vytváření oblaku vagabundujícího kapitálu, který nemá nic společného s tvořením nějakých hodnot, ale o to více s machinací a manipulací. Objem problematického kapitálu nejenom, že přesahuje daleko krizový objem, který představoval iniciální jiskru krize ´29, ale daleko přesahuje i objem dnes hospodářskou činností vznikajících hodnot. A jak to celé bylo nejspíš myšleno?. Subprime mortgage kredity s vybavením nejlepšího ratingu byly v balíčcích rozstrkány po světě. Tyto balíčky by byly přimíchány do nejrůznějších fondů a tam by způsobily výpadky, které by ty fondy musely zamaskované jako normální provozní ztráty, snést. Něco takového by nebylo poprvé. Takovýto, v branži běžný podvod  je princip „dobrého dealu“ a konečně tu byla i k těm špatným hypotékám většinou nějaká protihodnota, která umožňovala jistou realisaci, kvůli samotným hypotékám by se tedy krachovat a už vůbec ne tak kolosálně nemuselo.  Ke skutečným příčinámByly tu ale neoliberální manageři, kteří zavrhli klasický pojem „výkon“ a nahradili ho globalisačním fanatismem a šílenstvím fuzí, outsourcingů a podobných konstrukcí, moderních managerských metod jako Total Quality Management, nejrůznějšími certifikacemi a dokonce soutěžemi, které si s debilitou socialistických akcí v ničem nezadají.. Tito manageři se pokusili využít situace, kterou z části dokonce pomluvami a falešnými zprávami uměle navodili, jedni se pokusili kšefty ve stylu naked short selling a pod. dosáhnout profitů desetiletí, jiným šlo rovnou o pokus spolknout nebo zničit konkurenta. Rekordy, které tito manageři při zmíněném desasteru trhali byly ve vlastních příjmech, (zatím max. dosaženo i 5 miliard USD/rok u managerů a až dvacetinásobné odměny investment bankéřů ve srovnání s již tak nesmyslně vysokým platem šéfa mateřské banky). Naznačeným neproduktivním rejděním došlo ke znásobení objemu špatných úvěrů. Při realisaci sehrály rozhodující roli exotické daňové oázy, irský a britský finanční průmysl, Junckerův Luxemburg, Švýcarsko, atd. , tedy stále ještě nevyřešený problém finančních a daňových oáz, kterému se, přes všechny sliby a oznámení jej řešit,  politici konsekventně vyhýbají.  Pro Česko extrémě relevantní je vliv chování US administrace na Německo:Zatímco Lehman Bros nechali Amis zkrachovat, tím, že je vystavili plné síle nemilosrdného trhu, Goldman Sachs byl nejen zachráněn, dostal výhodné přihrávky a dokonce přiskočil i Buffett, který vždy ví, kde je ta správná strana, aby se přiživil u bývalého G-S managera Paulsona. To mělo pro českými experty Mílem a Kunertem v ČT hloupě kritisované Německo za následek, že po široké agresivní kampani na prodej Lehmanových emisí tu stojí rázem tisíce lidí, kteří mají místo majetku pro stáří dopis s oznámením, že mají jejich papíry nulovou hodnotu. Druhá rána přišla přes tzv. „Zweckgesellschaften (Special Purpose Vehicle)“, náhle měla taková společnost v Irsku existenční problém, protože vlastnila balíky US hypotečních papírů, které financovala krátkodobými půjčkami, přičemž vydělávala na rozdílu úroků a právě to přestalo fungovat. To vše by nebyl problém, kdyby za  tyto společnosti neručily mateřské banky, aniž by se  hospodaření těchto společností promítalo do jejich bilancí. To umožňovalo výhodné žonglování ve finančních oázách, ale když se to zhroutilo, tak to způsobilo, že spolkovému ministrovi financí následkem zmatku a nedostatkem přehledu oznámili dvakrát zcela chybný rozsah průšvihu a co je horší, nikdo neví, kdy a v jakém rozsahu se zase něco vynoří. Německým finančním světem se potlouká na 3500 druhů derivátů, u kterých i vysocí představitelé bankovního sektoru přiznávají, že mnohým vůbec nerozumí. Co se týká těch zmíněných tisíců Lehman – poškozených, jsou zcela odkázáni sami na sebe a každý by musel dokázat, že byl oklamán, na pomoc jim ale přišla veřejnoprávní TV, již dvěma moderátorům se podařilo zahnat představitele bankovních svazů do kouta, takže slíbili přezkoumání možnosti náhrady za Lehmanovy emise. Následky, ohrožení a řešení:Mechanismus vlivu na ekonomiku je zřejmý, i když v daném případě sám o sobě ne signifikantní, protože ekonomika vedená managery stejné kvality, jakou disponuje bankovnictví, dokáže vlétnout do recese i sama. Důležitější je otázka, jak z toho ven, kdo nám pomůže. Zatím se hledá řešení peněžními injekcemi, takže to vypadá, že nám pomůže pouze modlení. Ty peníze pumpované více méně hlava nehlava do ekonomiky přes banky mají pouze jedno logické odůvodnění a sice: V roce ´29 se právě opačným postupem, tedy politikou škrcených financí dosáhlo zhoršení situace a katastrofálních výsledků. Jak má dojít při takovém objemu zničených hodnot k rozjetí ekonomiky bez inflace není zatím předmětem úvah. Možná ale, že pomoc přijde ze strany, ze které by to nikdo nečekal, od drobných kriminálníků. Těm a ne demokratickým politikům, natož vyšetřovacím orgánům se podařilo nahlodat prolhaný a pokrytecký systém, který pouze předstírá férové zacházení s poctivým zákazníkem a s jeho financemi. Zmíněnou mafiózní alianci prolomili typy, jako vyděrači, nebo příležitostní zloději, kteří odcizili databáze finančních podvodníků nebo bankovní hurikánový pověřenec pro Caymany, atd.. Je symptomatické, že takový zloděj dat, kterému ochotně zaplatila výpalné jak banka, tak její klienti, tak zpravodajské služby, nemá strach z žádného vyšetřovacího orgánu, ale z východních mafií, o jejichž peněžních tocích a o ulitých penězích komunistických struktur vynesl informace společně s údaji o finanční potenci kreativních kapitalistů. A přitom nemají východní ostří hoši, čeho se bát, mnozí zodpovědní na Východě jsou ještě ubožejší, nežli náš Kalousek a ten své originální představy o „normálních tajných kontech v Lichtensteinu“ otevřeně vytrubuje. První náznaky analysování skutečného nebezpečí tu ale jsou. A ty říkají, je v podstatě jedno, co se děje v Česku, jde o Německo. Jestliže bude selhání elit pokračovat, a vypukne zatím nevídaná nezaměstnanost a krize skutečně naplno propukne, dojde k posílení a k souboji radikálů. Byly by opět pouze dvě možnosti, buďto nacisté, nebo komunisté. Od tzv. demokratů není možno očekávat, že by se za demokracii zasadili, ti kdož to celé spackali, počkají a přidají se na vítěznou stranu. A to vše kvůli pár prkenným boudám na americkém venkově ve kterých je, jak se ukazuje při každém hurikánu, nejstabilnějším elementem záchodová mísa !? 

Miloslav Zima

První pokus

JaroslavUlcuv Emty Talk.19:0117.10.2008 19:01:53
pro la.miČlánek p. Ulče21:2115.10.2008 21:21:31
la.mikrize financi,nebo ducha?14:5015.10.2008 14:50:02

Počet příspěvků: 3, poslední 17.10.2008 19:01:53 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

První pokus

První pokus

První pokus

Blog první pokus slouží těm z vás, kteří si chtějí otestovat, jestli píší dobře. Stačí, když váš pokusný článek pošlete mailem a redakce ho zobrazí právě na tomto blogu.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy