Knížka v louži

čtvrtek 16. září 2010 18:11

Možná jste přišli někdy na návštěvu ke známým či přátelům. Možná jste se zdrželi hodinku, dvě, možná déle, povídali si o tom, o čem vrkají holubi na střeše, protože vrabci už se jaksi vytratili.

A protože většinou se návštěva neodehrává na sucho, přišla na vás chvíle, kdy jste museli navštívit tu malou místnůstku, kam chodíval i císař pán pěšky, jak říkával dědeček.

Nechodím sice příliš často na návštěvy, ale už jsem jich pár, přesněji pár desítek absolvovala. Mám proto jakýsi přehled o tom, jak se ty místnůstky leckde vyjímají.

Někde jsou to pouhé strohé a vysoké tři stěny s tou čtvrtou průchozí o rozměrech metr krát půl metru, kde je poněkud obtížné srovnat tělo do sedavé polohy. Ještě obtížnější je pak to tělo navléct do kalhot a nepřivodit si bouli na čele. Rána hlavou do dveří není také příjemná, ne pro tu bolest, ale pro ten zvukový efekt, o kterém si hostitelé mohou myslet bůhvíco. A to nemám zkušenost s neustálým padáním prkýnka jako Petr.

Jiné místnůstky, poněkud prostornější, bývají vzorně vykachlíkované v různobarevném spektru, někdy si připadám, jakobych přišla do bazénu. Jen plavat se tam nedá. Jindy jsem se octla přímo v galerii, zezadu na mě koukala Mona Lisa, z boku pohled na plnou mísu libých pokrmů, zrovna když na stole hostitelů stála opuštěná mísa se sušenkami. Z druhé strany nechyběla obrovská kytice a krajina s oblaky a ptáky a lidmi ze země, kde zřejmě pečení holubi lítají do huby.

Snad nejčastěji jsou však ty s čtenářským koutkem. Většinou s časopisy dámskými, pánskými či pro děti, ale setkala jsem se i s koutkem pro náročnějšího čtenáře s plnou policí knih. Možná si lidé s tímto servisem v jinak nevábném prostředí rádi posedí, počtou, popřemýšlí, mohou zde i trucovat nebo spát, jsou-li společensky unaveni. Běda těm, co se tam v takovém případě nemohou dostat.

Možná jste někdy toužili po knížce, kterou jste znali z dětství, někde ji ztratili nebo někomu půjčili, kdo ji nevrátil a už zůstala v nenávratnu. A to se mi stalo osudným, možná i ostudným. V jedné místnůstce u známých taková knížka byla mezi jinými, ale já jsem ji uviděla okamžitě, v tu ránu po ní sáhla, sedla si a dychtivě otevřela. Zapomněla jsem na všechno, kde jsem a byla sama v těch obrázcích. Krásná chvíle. Násilím jsem se odtrhla, když jsem si uvědomila, že nejsem doma v posteli. Dala jsem se do pořádku, ale po knížce ještě jednou sáhla. "Není ti blbě?", ozvalo se za dveřmi. Leknutím jsem sebou trhla, knížka vypadla z rukou a rovnou do té louže pode mnou. "Jo, trošku se mi udělalo šoufl", hlesla jsem. A nebyla to pravda. Udělalo se mi pořádně šoufl.    

Kateřina Pecková

První pokus

la.mi(Michaela)Dobry vecer Katko21:5516.9.2010 21:55:25

Počet příspěvků: 1, poslední 16.9.2010 21:55:25 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

První pokus

První pokus

První pokus

Blog první pokus slouží těm z vás, kteří si chtějí otestovat, jestli píší dobře. Stačí, když váš pokusný článek pošlete mailem a redakce ho zobrazí právě na tomto blogu.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy